širokoúhlé (krajinářské) objektivy
Fotím krajiny třemi objektivy:
Nikkor 16-35, Tamron 15-30 a Samyang 14 a už delší dobu jsem si kladl otázku, zda je mezi nimi nějaký zaznamenatelný rozdíl.
Nikon vs. Samyang vs. Tamron
Napřed papírově (co se píše):
- Nikkor 16-35mm f/4,0 AF-S G ED VR je docela slušně hodnocený objektiv z praktického hlediska (zajímavě zvolený rozsah, stabilizace a hlavně možnost použít filtry – myslím, že na ohnisku 16mm neexistuje druhý, na který by se dal nasadit filtr..)
Nicméně na dxomark nic moc.
Poměr výkon cena asi taky nic moc: cena výrazně převyšuje další dva objektivy (jak je u Nikonu dobrým zvykem).
Vlastně jediný důvod, proč si ho držím je možnost použít filtry (hlavně při focení vody šedé filtry na prodloužení času).
cena jaro 2019: přes 30 000,- Kč, váha 680
Pozn. Už si ho nedržím, prodal jsem ho. Na jeho místo nastoupil SAMYANG 20 mm f/1,8 ED AS UMC, který má rovněž závit na filtry o stejném průměru jako Nikon. (po zakoupení Nikonu 14-24 jsem ho byť s bolavý srdcem prodal) .. Stejný průměr filtru má i Tamron 17-35 2.8 – je neuvěřitelně malý a lehký s velice solidním optickým výkonem, velmi jsem si ho oblíbil. - Tamron SP 15-30mm f/2.8 Di VC USD má dobré recenze všude, včetně dxomark, rovněž má stabilizaci, cena celkem přijatelná, filtr nasadit ale nejde.
Je to největší a nejtěžší z trojice (kromě teleobjektivů i v brašně 🙂
cena jaro 2019: cca 25000,- Kč
váha: 1100
Tamronu jsem se nakonec zbavil, byť mi to bylo trochu líto. Je to jak opticky tak mechanicky výborný objektiv, nicméně má jeden docela závažný problém: při teplotách pod nulou se rosí přední člen, bohužel zevnitř. Při mínus pěti „odrosení“ trvá i 1,5 – 2 hodiny. Tohle mě naposledy tak vytočilo, že šel… Přes hodinu jsem čekal v mrazu po kolena ve sněhu až se „odrosí“. Neodrosil a já nasraný jel domů. To byla poslední kapka…
Nahradil ho Irix 11 F4 Blackstone.
Samyang 14mm f/2,8 AE je rozhodně nejlevnější (také nejmenší a nejlehčí) a to výrazně.
Ve verzi pro Nikon má kontakty na přenos clony, jinak je zcela mechanický.
cena jaro 2019: cca 11000,- Kč
váha: 530 g, mechanické provedení všech objektivů je na vysoké úrovni, tady není co řešit, ostrost si nezadá s objektivy mnohem dražšími …
Bohužel objektiv má výrazné geometrické zkreslení a nehodí se na scény u nichž to jde vidět, jako například architektura … (také jsem se ho zbavil)
Porovnání: nalevo Nikon 14-24 2.8, napravo Samyang 14 2.8, brutální skreslení je vidět hlavně ve středové čáře vozovky (úplná vlna :), při focení krajiny to většinou nevadí.
Vždy dole na fotce je napsáno o jaký objektiv jde.
Fotky jsou v měřítku 1:1, foceno fotoaparátem Nikon D800.
Test jsem provedl víceméně z praktického hlediska:
– clonu jsem použil F10 – nejčastěji použitá clona na focení krajiny
– ohnisko to nejširší.
Tady je trochu problém, jelikož každý objektiv má ohnisko trochu jiné, což vede u takto širokoúhlých skel k různému zkreslení (protažení) krajních partií, takže vyhodnocovat fotky do kraje zde bohužel nejde.
U Samyangu jsem musel ostřit ručně – na nekonečno, stejně tak jsem ostřil i u dalších objektivů.
Nejdelší časy si nastavoval Samyang, střed byl Nikkor, a nejkratší časy a tedy nejtmavší foto dělal Tamron. Musel jsem fotky srovnat v Nikon Capture (přidání/ubrání EV)Žádný z objektivů po optické stránce (ostrost) nijak nevyčnívá, ani nahoru, ani dolů.
Jak jsem již uvedl – jsou drobné rozdíly v tom, co fotoaparát u každého objektivu naměří, což se dá korigovat nastavením expozice.
Žádné překvapení se nakonec nekoná..
Jako nejslabší (asi nejstarší) objektiv se mi jevila Sigma, tedy alespoň „papírově“. Cenově nejblíž a i dle hodnocení se mi jevil nejvýhodněji Tamron 70-200, který je všude velice dobře hodnocen. Mé nahlodání vyměnit Sigmu za Tamron sílilo, spolu s možností si tento Tamron vypůjčit vyústilo v tento testík, který doufám pomůže při rozhodování i ostatním 🙂
Technické údaje objektivů jsou téměř totožné, ostatně to si může každý dohledat, takže jen pár postřehů: