Category texty

O hyperfokální vzdálenosti se všude dočtete, jak je to super: ostré popředí i vzdálené horizonty, svatý grál pro krajináře a podobně.
Neříkám, že to tak není, ale ne zcela úplně – je to taková polopravda, fotografický kompromis 🙂

Ano, když použiji hyperfokální vzdálenost, tak mám rovinu ostrosti blíže. Ale ostrost pozadí už trochu pokulhává a to se nikde neuvádí.
Na běžné velikosti fotky si toho nevšimnete, ale zkuste si zaostřit na hyperfokál a pak to samé na nekonečno a porovnejte 1:1. A už se vám ostrost vzdálených objektů bude jevit jinak..

Na obrázku je výřez v poměru 1:1, je zde vidět kam bylo ostřeno:
levá fotka je ostřena na hyperfokální vzdálenost (přesně podle tabulky), pravá na nekonečno.

Z fotek je naprosto patrné, že levá fotka (hyperfokální) má bližší rovinu ostrosti – písmo je oproti pravému snímku ostré – to je tedy OK.

Bohužel ostrost na protějším domě u hyperfokálního ostření výrazně pokulhává za ostřením na nekonečno, ikdyž by měla být stejná.

Je to vidět na kolících na prádlo protějšího balkonu nebo na zácloně v okně nalevo od balkonu. Snímky na nekonečno jsou kontrastnější, ostřejší a to docela viditelně.

Fotím hlavně krajiny a ostrost pozadí je pro mě důležitá. Při používání hodně širokoúhlých objektivů je rovina ostření docela blízko a pokud by to nestačilo – raději si přicloním, „hyperfokál“ z výše uvedených důvodů nepoužívám..

Již pár let používám objektivy značky Samyang a rok od roku jsou kluci korejský lepší a lepší..
Většinou se řídím podle laboratoře dxomark.com, také koukám na testy na ptohozone.de a samozřejmě i jinde. Bohužel SAMYANG 20 mm f/1,8 ED AS UMC je poměrně nový a tak zde jeho recenze ještě není (leden 2020).

Recenze jsem nějaké našel, objektiv si chválili, nicméně
jsem to bral s rezervou, takže nákup byl trochu risk. No, vlastně nebyl – přes web je 14náct dnů na vrácení 🙂

Objektiv je poměrně malý a lehký, ikdyž ne tak úplně:
konkurence od Sigmy je těžší (a to výrazně), AF-S Nikkor 20mm f/1,8 G ED je maličko lehčí.
O nikonu jsem docela dost uvažoval (nikon 20mm F 1.8): objektiv je známý, je jasné, co se od něj může čekat – je výborný. Bohužel cena vyšší 🙁

Sigmy jsou rovněž výborné, nicméně Sigma 20mm f/1.4 ART nemá závit na filtry a Sigma 24mm f/1.4 ART mně už připadala málo širokoúhlá, no a taky ta váha u Sigmy 20mm a samozřejmě vyšší cena 

Read More

Fotím krajiny třemi objektivy:
Nikkor 16-35, Tamron 15-30 a Samyang 14 a už delší dobu jsem si kladl otázku, zda je mezi nimi nějaký zaznamenatelný rozdíl.

Nikon vs. Samyang vs. Tamron

Napřed papírově (co se píše):

• Nikkor 16-35mm f/4,0 AF-S G ED VR je docela slušně hodnocený objektiv z praktického hlediska (zajímavě zvolený rozsah, stabilizace a hlavně možnost použít filtry – myslím, že na ohnisku 16mm neexistuje druhý, na který by se dal nasadit filtr..)
  Nicméně na dxomark nic moc.
  Poměr výkon cena asi taky nic moc: cena výrazně převyšuje další dva objektivy (jak je u Nikonu dobrým zvykem).
  Vlastně jediný důvod, proč si ho držím je možnost použít filtry (hlavně při focení vody šedé filtry na prodloužení času).
  cena jaro 2019: přes 30 000,- Kč, váha 680
  Pozn. Už si ho nedržím, prodal jsem ho. Na jeho místo nastoupil SAMYANG 20 mm f/1,8 ED AS UMC, který má rovněž závit na filtry o stejném průměru jako Nikon. (po zakoupení Nikonu 14-24 jsem ho byť s bolavý srdcem prodal) .. Stejný průměr filtru má i Tamron 17-35 2.8 – je neuvěřitelně malý a lehký s velice solidním optickým výkonem, velmi jsem si ho oblíbil.
• Tamron SP 15-30mm f/2.8 Di VC USD má dobré recenze všude, včetně dxomark, rovněž má stabilizaci, cena celkem přijatelná, filtr nasadit ale nejde.
  Je to největší a nejtěžší z trojice (kromě teleobjektivů i v brašně 🙂
  cena jaro 2019: cca 25000,- Kč
  váha: 1100

Tamronu jsem se nakonec zbavil, byť mi to bylo trochu líto. Je to jak opticky tak mechanicky výborný objektiv, nicméně má jeden docela závažný problém: při teplotách pod nulou se rosí přední člen, bohužel zevnitř. Při mínus pěti „odrosení“ trvá  i 1,5 – 2 hodiny. Tohle mě naposledy tak vytočilo, že šel… Přes hodinu jsem čekal v mrazu po kolena ve sněhu až se „odrosí“. Neodrosil a já nasraný jel domů. To byla poslední kapka…
Nahradil ho Irix 11 F4 Blackstone.

Samyang 14mm f/2,8 AE je rozhodně nejlevnější (také nejmenší a nejlehčí) a to výrazně.
Ve verzi pro Nikon má kontakty na přenos clony, jinak je zcela mechanický.
cena jaro 2019: cca 11000,- Kč
váha: 530 g, mechanické provedení všech objektivů je na vysoké úrovni, tady není co řešit, ostrost si nezadá s objektivy mnohem dražšími …
Bohužel objektiv má výrazné geometrické zkreslení a nehodí se na scény u nichž to jde vidět, jako například architektura … (také jsem se ho zbavil)

Porovnání: nalevo Nikon 14-24 2.8, napravo Samyang 14 2.8, brutální skreslení je vidět hlavně ve středové čáře vozovky (úplná vlna :), při focení krajiny to většinou nevadí.

Vždy dole na fotce je napsáno o jaký objektiv jde.
Fotky jsou v měřítku 1:1, foceno fotoaparátem Nikon D800.

Test jsem provedl víceméně z praktického hlediska:
– clonu jsem použil F10 – nejčastěji použitá clona na focení krajiny
– ohnisko to nejširší.

Tady je trochu problém, jelikož každý objektiv má ohnisko trochu jiné, což vede u takto širokoúhlých skel k různému zkreslení (protažení) krajních partií, takže vyhodnocovat fotky do kraje zde bohužel nejde.
U Samyangu jsem musel ostřit ručně – na nekonečno, stejně tak jsem ostřil i u dalších objektivů.
Nejdelší časy si nastavoval Samyang, střed byl Nikkor, a nejkratší časy a tedy nejtmavší foto dělal Tamron. Musel jsem fotky srovnat v Nikon Capture   (přidání/ubrání EV)Žádný z objektivů po optické stránce (ostrost) nijak nevyčnívá, ani nahoru, ani dolů.
Jak jsem již uvedl – jsou drobné rozdíly v tom, co fotoaparát u každého objektivu naměří, což se dá korigovat nastavením expozice.
Žádné překvapení se nakonec nekoná..